Ostatní prameny

Titulní list zápisu ze schůze Ústředního národního výboru hl. m. Prahy, kde se rozhodovalo o názvech ulic. / Zdroj: Archiv hl. m. Prahy

Přehled klíčových pramenů k výzkumu názvů pražských ulic – od usnesení zastupitelstev přes kroniky až po fotografie. Zvláštní pozornost je věnována přejmenování ulic po připojení obcí k Praze v letech 1968 a 1974.

Usnesení zastupitelských sborů

Od zavedení úředních názvů ulic jsou jedním ze základních pramenů, které rozhodovaly o ustanovení a změnách názvů, usnesení pražských zastupitelských sborů. Šlo zejména o úřední sdělení publikovaná ve Věstníku obecním královského hl. m. Prahy (vycházel od roku 1894, později od roku 1918 jako Věstník hl. m. Prahy) o zavedení nových názvů ulic a náměstí. Originální usnesení městské rady mnohdy neobsahují schválené názvy, ale pouze odkazy na čísla jednací předkládaných dokumentů. Některé z těchto písemností předkládaných radě či komisím jsou dochovány, avšak nikoli kompletně, a zejména pro období po vzniku tzv. Velké Prahy nemáme k dispozici žádný seznam ulic. Od roku 1945, resp. 1958, kdy vznikla již zmíněná publikace Ulicemi města Prahy, jsou dochovány zápisy ze schůzí rady v kontinuální řadě od roku 1945, a máme tedy k dispozici víceméně kompletní řadu usnesení o pojmenování a přejmenování uličních názvů. To se však netýká schválení názvů připojených obcí. Nejnovější usnesení rady pak můžeme najít on-line na stránkách praha.eu/archiv-usneseni-rady-hmp. V jednotlivých ulicích odkazujeme na tyto stránky, avšak uvádíme i citace (číslo a datum usnesení) pro případ, že by odkazy přestaly fungovat.

Samostatnou kapitolou jsou pak změny názvů ulic, které si vynutilo připojení okolních obcí k hlavnímu městu v roce 1968 a 1974. Přestože pojmenování a přejmenování ulic v Praze měla už tehdy jasně v kompetenci městská rada, byla tato agenda v připojených obcích v roce 1968 a v roce 1974 svěřena do pravomoci místních národních výborů připojených obcí, přičemž koordinaci prováděl odbor vnitřních věcí Národního výboru hlavního města Prahy.

Je zřejmé, že si obě rozsáhlé akce – odstranění duplicitních názvů a pojmenování dosud nepojmenovaných ulic v nově připojených obcích jak v roce 1968, tak v roce 1974 – vyžádaly mnoho času, resp. několik let. Bohužel ve výsledku celá tato akce, která se týkala více než 2000 ulic, neprošla radou hlavního města Prahy, takže jediným úředním pramenem jsou pro nás dva komparativní seznamy (z roku 1968 a 1974) zachycující bez bližšího vysvětlení původní název veřejného prostranství v té které připojené obci před připojením a nový název po připojení k Praze. Ani další prameny (mapy, kroniky obcí) vesměs nepřinesly kýžené upřesnění a osvětlení těchto názvů.

Kroniky

Důležitým pramenem pro bádání o názvech v připojených částech Prahy jsou kroniky jednotlivých obcí a také údaje od pamětníků, kronikářů a pracovníků úřadů městských částí. Kroniky přinášejí v menší míře údaje o pojmenování a názvech ulic, častěji je však možné je využít pro zjištění údajů o zdejších osobách, pomístních názvech a dalších objektech, podle kterých se ulice jmenují. Kroniky městských částí jsou v posledním desetiletí intenzivněji předávány k uložení do Archivu hl. m. Prahy a digitalizovány, jak pro potřeby městských částí, tak pro potřeby Archivu hl. m. Prahy a badatelské veřejnosti. Jsou dostupné na internetových stránkách Archivu hl m. Prahy v jeho archivním katalogu – katalog.ahmp.cz/pragapublica. Mnohé z kronik jsou také dostupné na internetových stránkách jednotlivých městských částí.

Fotografie

Fotografie a terénní výzkum mohou přinést informace o tom, že některé ulice, jejichž název byl úředně schválen a jsou vyznačené v plánech, mohou být na místě označeny názvy odlišnými. Jde vesměs o jednotlivosti, ale takové případy potvrzují, že všechny informace o názvech ulic, ať už úřední, či neúřední povahy, mohou být nepřesné a někdy i mylné. Při tisících názvech ulic a jiných prostranství je to pochopitelné.