Prameny – plány Prahy

Nejpodrobnější z mnoha verzí plánů tzv. Stabilního katastru. / Zdroj: Archiv Institutu plánování a rozvoje města, Elaborát katastrálního měření 1841–1842 (1856), 1 : 720.

Historické plány Prahy – významné, avšak ne vždy zcela spolehlivé prameny pro rekonstrukci uličního názvosloví napříč staletími. Text, mimo jiné, upozorňuje na dvě základní úskalí historických plánů – obtížné nebo nepřesné datování a opakované přebírání údajů bez ověření v terénu.

Plány Prahy, ať již rukopisné či tištěné, jsou pro historii ulic důležitým pramenem. Narážíme u nich ovšem na dva základní problémy: 1) Není vždy úplně jasná jejich datace, a i když je plán datován, není jasné, zda odráží stav z doby, do které se hlásí. 2) Tvůrci těchto plánů, zvláště od roku 1920, kdy se z Prahy stalo velkoměsto, nemohli vždy ověřit situaci včetně názvů ulic v terénu a mnohé údaje byly přebírány z jednoho vydání do druhého. Následně je uveden přehled základních plánů Prahy, které ve zlomových obdobích zachycují názvy ulic v co nejširší míře a které představují základní pomůcku při sestavování přehledu historie názvů.

18. století

1769 – Perspektivní plán Prahy Josefa Daniela Hubera z roku 1769 přináší sice působivý trojrozměrný pohled na Prahu, avšak názvy ulic jsou zde uvedeny pouze částečně, někdy chybně, v této době samozřejmě v němčině (Österreichische Nationalbibliothek, Kartensammlung, sign. FKB P 67, on-line dostupný na stránkách Historického ústavu AV ČR).

1790/1791 – Hergetův plán Prahy, uložený v Archivu hl. m. Prahy, je prvním geometricky zaměřeným plánem Prahy a vzhledem ke svému měřítku (1 : 1728) přináší podrobný pohled na město ve své době. Není přesně datován, ale vzhledem k dedikaci císaři Leopoldu II. (nastoupil na trůn 1790) a k tomu, že je zde zakreslena kaple Božího těla na dnešním Karlově náměstí (zbořena 1791), zachycuje stav zhruba z přelomu těchto let. Na zaměření plánu se však pracovalo již v osmdesátých letech 18. století. Takřka všechny ulice tehdejšího čerstvě spojeného města Prahy jsou označeny německým názvem. Ty, které označeny nejsou, patrně název (úřední?) neměly. Vyznačena jsou zde i první čísla popisná pražských domů. (Archiv hl. m. Prahy, Sbírka plánů, sign. MAP P 1 B/1, Knižní faksimile: Marek Lašťovka – Jitka Močičková – Barbora Lašťovková – Johana Langerová, Hergetův plán Prahy 1790/1791, Praha 2021; web: app.iprpraha.cz/apl/app/prahavcera, dveprahy.cz).

19. století

1815 – Jüttnerův plán Prahy, taktéž geometricky zaměřený (1 : 4320), všeobecně uznávaný a často historiky využívaný, obsahuje opět názvy ulic v němčině a nová čísla popisná po změně v roce 1805 (Archiv hl. m. Prahy, Sbírka plánů, sign. MAP P 1 B/28, app.iprpraha.cz/apl/app/prahavcera, dveprahy.cz).

1842–1845 – Plán Prahy s vedutami v rámu Carla Vasqueze de Pinas/Pinos. Obsahuje opět německé názvy ulic a čísla popisná domů (Archiv hl. m. Prahy, Sbírka plánů, sign., MAP P 2 B/41d).

1840–1856 – Plány Prahy pořízené pro potřeby tzv. Stabilního katastru. Pro vnitřní město (spojenou Prahu 1784) obsahují uliční názvy v němčině a čísla popisná, pro připojené obce jsou cenné zejména indikační skici obsahující množství pomístních názvů (polních tratí), názvů usedlostí, majitelů pozemků apod. V připojených obcích se názvy komunikací objevují zcela výjimečně. Používali jsme pro vnitřní Prahu originální mapu (v měřítku 1: 1440, 1842) a císařský otisk (v měřítku 1: 2880, 1852) uložené v Ústředním archivu zeměměřictví a katastru, sign. 5752 a 6068-1, dostupné na ags.cuzk.gov.cz/archiv, dveprahy.cz a app.iprpraha.cz/apl/app/prahavcera, a plán v měřítku 1 : 720 uložený v Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (Archiv/spisovna), dostupný na internetových stránkách dveprahy.cz, app.iprpraha.cz/apl/app/prahavcera, a vydaný tiskem – Lašťovka Marek – Lašťovková Barbora, Plán Prahy a Vyšehradu na základě mapování stabilního katastru (1856), Praha 2008. Pro připojené obce po roce 1784 jsme využívali též map císařských otisků a také indikačních skic (ags.cuzk.gov.cz/archiv) vesměs z let 1840–1842. K indikačním skicám uloženým v Národním archivu v Praze blíže viz v tiskem vydaném atlasu – Lašťovka Marek – Lašťovková Barbora, Plán Prahy podle indikačních skic stabilního katastru (1840–1842), Praha 2005.

1869 – Polohopisný plán královského města Prahy z roku 1869. Tento plán odráží stav uličního názvosloví po velké změně názvů zachycené v mnohokrát zmíněném Erbenově Autentickém ukazateli. Názvy jsou zde uvedeny v českém i německém jazyce, obsahuje čísla popisná a nově čísla uliční (tzv. modrá, která jsou ovšem na plánu vyznačena červeně), která se v té době stále stala nedílnou součástí základní orientace ve městě (Archiv hl. m. Prahy, Sbírka plánů, sign. MAP P 2 E/87, dostupný též na app.iprpraha.cz/apl/app/prahavcera, dveprahy.cz).

1884 – Polohopisný plán královského hlavního města Prahy (I. Staré město, II. Nové město, III. Malá Strana, IV. Hradčany, V. Josefov, VI. Vyšehrad) pak Smíchova, Karlína, král. Vinohradů, Žižkova a Nuslí s udáním starých i nových čísel domů. Sestavil Alfred Hurtig, geometr král. hl. města Prahy. Plán je dostupný na portálu www.dveprahy.cz a obsahuje názvy v češtině i němčině, uvedena jsou čísla popisná (dostupný též na dveprahy.cz a app.iprpraha.cz/apl/app/prahavcera).

20. století

1908 – Plán královského hlavního města Prahy a obcí sousedních, Praha 1908 (Storch a syn). Obsahuje pouze názvy ulic v češtině.

1910 – Plan von Prag und Umgebung, Berlin (snad) 1910, obsahuje pouze německé názvy ulic, byť nebyly úřední.

1909–1914 – Orientační plán hl. m. Prahy a obcí sousedních, kromě českých názvů ulic jsou zde čísla popisná domů a plán zasahuje významně za hranice tehdejšího města Prahy a jeho předměstí (dostupný též na dveprahy.cz a app.iprpraha.cz/apl/app/prahavcera).

1920–1924 – Výškopisný plán hlavního města Prahy s okolím obsahuje čísla popisná, názvy ulic, opět zasahuje i za hranice tehdejší, již tzv. Velké Prahy (dostupný též na dveprahy.cz a app.iprpraha.cz/apl/app/prahavcera).

1938 – Orientační plán hl. m. Prahy s okolím je jedním z nejznámějších a nejpodrobnějších plánů Prahy z období první Československé republiky, kromě názvů ulic obsahuje i čísla popisná, zasahuje i za hranice tehdejší Prahy, avšak mnohdy zachycuje stav ve fázi plánované výstavby – Archiv hlavního města Prahy, Sbírka plánů, sign. MAP P 3/101 dostupný online na dveprahy.cz, app.iprpraha.cz/apl/app/prahavcera nebo web2.mlp.cz/mapa1938, na stránkách městské knihovny je k němu uveden i rejstřík web2.mlp.cz/mapa1938/rejstriky.php.

1943/1944 – Plány Prahy Rudolfa Jiříka s uličními názvy – německá (Plan der Haupstadt Prag, kreslil a vydal Rudolf Jiřík, 1943 (Archiv hl. m. Prahy, Sbírka plánů, sign. MAP P 3/6001 – on-line ) a česká verze (Orientační plán hlavního města Prahy, kreslil a vydal Rudolf Jiřík, Praha 1944), obsahují rejstříky ulic, avšak jsou kartograficky velmi nepřesné, spolu s výše psaným úředním seznamem z roku 1940 jsou však nepostradatelné, čísla popisná zde uvedena nejsou.

1948 – Podrobný plán hlavního města Prahy v měřítku 1: 15 000 na 36 mapových listech zachycuje i relativně vzdálené okolí Prahy včetně názvů ulic, součástí je jejich rejstřík (Podrobný plán hlavního města Prahy, Praha: Melantrich 1948).

1950 – Plán Prahy Rudolfa Jiříka je vhodný ke komparaci s výše uvedenými okupačními plány z let 1943/1944 (Orientační plán hlavního města Prahy, kreslil Rudolf Jiřík, Praha 1950 (Archiv hl. m. Prahy, Sbírka plánů, sign. MAP P 3/6215 – on-line).

1964–2000 – plány vydávané nakladatelstvím Kartografie (od konce sedmdesátých do konce devadesátých let 20. století jsou ve stejném formátu a měřítku 1: 20 000 se shodným kladem listů) jsou pro toto období nezastupitelné, obsahují rejstříky ulic, nakladatelství se snažilo udržovat každoročně aktuální stav.

Současnost

2000 – mapové servery Institutu plánování a rozvoje města
(geoportalpraha.cz, dveprahy.cz a app.iprpraha.cz/apl/app/prahavcera) a Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (geoportal.cuzk.cz, ags.cuzk.cz/archiv. Všechny tyto servery odrážejí oficiální data z Registru územní identifikace, adres a nemovitostí).

Letecké mapy

Letecké mapy podávají informaci zejména o tom, zda nějaká ulice fyzicky existovala v dané době či zda existovala třeba jen v úředně schváleném názvu nebo na plánech. Dochovány jsou z let 1938, 1945, 1953, 1966, 1975, 1988/89, 1996, 2019 (přístupné na dveprahy.cz, app.iprpraha.cz/apl/app/prahavcera) 2003, 2006, 2012, 2015 (mapy.com).