Prameny – seznamy ulic

Seznam všech domů, ulic a náměstí královského hlavního a rezidenčního města Prahy podle nového a starého číslování z roku 1805, s. 8–9. / Zdroj: Verzeichniß aller Häuser, Straßen und Plätze der königlichen Haupt- und Residenzstadt Prag, nach der neuen und alten Numerirung; mit Angabe der Hausbesitzer und Schilde und einer vergleichenden Übersicht der alten und neuen Numern, Praha 1805.

Jak se měnily názvy pražských ulic?
Přehled vývoje seznamů pražských ulic od 18. století po současnost ukazuje, jak se měnily nejen samotné názvy, ale i přístup k jejich evidenci. Od rukopisných soupisů přes tištěné rejstříky až po digitální registr RÚIAN – článek nabízí stručný přehled, zejména pro milovníky historie a urbanisty, jak se Praha vyvíjela v mapách i v názvosloví.

Pro období po zavedení úředních názvů ulic ve spojených pražských městech koncem 18. století jsou důležitými opěrnými body popisy města a více či méně úřední seznamy domů, ulic a náměstí.

18. století – počátky úřední evidence

1787 – Úplný popis královského hlavního a rezidenčního města Prahy od nejstarších až po současné časy (Jan Ferdinand Opitz, Vollständige Beschreibung der königlichen Haupt- und Residenzstadt Prag, von den ältesten bis auf die ietzige Zeiten, Praha – Vídeň 1787).

1788/1789 – Rukopisný soupis: Jména všech náměstí, ulic, domů včetně jejich vlastníků, znamení a čísel královského hlavního města Prahy (Namen aller Plätze, Strassen, Häußer, nebst ihren Inhabern, Schildern und Nummern der königliche Hauptstadt Prag, Archiv hl. m. Prahy, Sbírka úředních knih a rukopisů, č. 8719).

1794–1797 – Popis královského hlavního a rezidenčního města Prahy (Jaroslav Schaller, Beschreibung der königlichen Haupt- und Residenzstadt Prag I–IV, Prag 1794–1797). České názvy ulic patrně nejsou vždy autentické a užívané, jde spíše o snahu o jejich překlad.

19. století – snahy o zachycení změn

1805 – Seznam všech domů, ulic a náměstí královského hlavního a rezidenčního města Prahy podle nového a starého číslování (Verzeichniβ aller Häuser, Straβen und Plätze der königlichen Haupt- und Residenzstadt Prag, nach der neuen und alten Numerirung; mit Angabe der Hausbesitzer und Schilde und einer vergleichenden Übersicht der alten und neuen Numern, Praha 1805).

1854 – Rukopisný Soupis ulic a čísel domů (Verzeichniß der Gassen und Haus Nummern), rozdělený podle tehdejších čtvrtí, obsahuje ke každé ulici i čísla domů v ní se nacházejících a české uliční názvy, které pravděpodobně nejsou vždy autentické, jde spíše o překlad zde uvedených německých názvů (Archiv hlavního města Prahy, MHMP I., Hlavní spisovna – odd. B, manipulační období 1855–1864, sign. B 6/3).

1860 – Úřední seznamy ulic v němčině, vytvořené zvlášť pro Nové Město, Staré Město, Josefov, Hradčany a Malou Stranu, obsahují tehdejší názvy ulic, čísla popisná domů v nich se nacházejících, návrhy na přejmenování některých ulic a jejich odůvodnění, a nakonec definitivní rozhodnutí o případné změně názvu též s odůvodněním (Archiv hlavního města Prahy, MHMP I., Hlavní spisovna – odd. B, manipulační období 1855–1864, sign. B 6/3).

1870 – Zásadní je Erbenův Autentický ukazatel (Karel Jaromír Erben, Autentický ukazatel ulic a náměstí i čísel domovních královského hlavního města Prahy, Praha 1870). V tištěné verzi jsou názvy ulic česky, obsahuje staré a nově ustanovené názvy ulic, čísla popisná domů v nich se nacházejících a nově zavedená čísla uliční (modrá). V Archivu hl. m. Prahy jsou uloženy Erbenovy rukopisné podkladové seznamy, které obsahují také německé verze názvů (Archiv hlavního města Prahy, Sbírka listin, sign. AMP PPL III-9/33–AMP PPL III-9/37).

1894 – Usnesení a následná vyhláška městské rady z 18. dubna 1894 obsahující mimo jiné seznam ulic a pravidla jejich označování (Archiv hl. m. Prahy, MHMP I., Protokoly sborů městské správy, Protokol ze zasedání sboru obecních starších 18. 4. 1894, inv. č. 773, fol. 76r–77v., vyhláška byla uveřejněna ve Věstníku obecním král. hlav. města Prahy 1894, č. 7, s. 91–92).

20. století – hromadné změny a první historické přehledy

1940 – Úřední seznam ulic, náměstí a sadů hlavního města Prahy (Úřední seznam ulic, náměstí a sadů hlavního města Prahy; Amtliches Verzeichnis der Straßen, Plätze und Freiungen der Hauptstadt Prag, Praha 1940). V něm jsou uvedeny české a německé úřední názvy ulic po rozsáhlém přejmenování z roku 1940. Obsahuje pravděpodobně více názvů, než reálně existovalo – jednak zahrnuje ulice naplánované koncem třicátých let 20. století a ještě nevzniklé, jednak mnohé názvy rozděloval na rozhraní katastrálních území na dva různé.

1958 – Publikace Ulicemi města Prahy je prvním dílem, které se kromě samotných názvů ulic zabývá celou jejich historií (Jiří Čarek – Václav Hlavsa – Josef Janáček – Václav Lím, Ulicemi města Prahy od 14. století do dneška, Praha 1958).

1968, 1974 – Seznamy ulic porovnávající staré a nové názvy v připojených obcích k hl. m. Praze (nikoli v celé Praze) z let 1968 a 1974 vznikly někdy koncem sedmdesátých let 20. století jako výsledek mnohaleté práce odboru vnitřních věcí NVP a místních národních výborů tehdy jednotlivých připojených obcí. Seznamy neuvádějí původ ani odůvodnění názvů (Archiv hl. m. Prahy, MHMP II, Odbor vnitřních věcí, nesign.).

60. léta 20. století – 2009/2010 – Plány vydané nakladatelstvím Kartografie obsahují rejstříky ulic, které pro dobu svého vzniku představují nejucelenější přehled aktuálních názvů pražských veřejných prostranství. Nakladatelství spolupracovalo s městem a komunikovalo i s názvoslovnou komisí, a rejstříky tudíž odrážely nejspolehlivěji aktuální stav pražských ulic.

1997/1998, 2012 – První vydání Pražského uličníku, (Marek Lašťovka – Václav Ledvinka et al., Pražský uličník, encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 1. a 2. díl, Praha 1997, 1998) se pokusilo podat co nejúplnější seznam pražských ulic včetně starších názvů a jejich historie a problematických názvů, které nevznikly či již zanikly. V toce 2012 byl doplněn třetím svazkem (Kateřina Jíšová – Marek Lašťovka – Barbora Lašťovková – Josef Třikač, Pražský uličník, encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 3. díl, Praha 2012).

2009/2010 – podle zákona č. 111/2009 o základních registrech vznikl i Registr územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN), který eviduje názvy (adresy) v celé České republice a je i pro Prahu úředním seznamem uličních názvů. V tomto směru přinesl zásadní průlom v evidenci názvů pražských veřejných prostranství, i když ne vždy koresponduje se schválenými usneseními rady hlavního města Prahy. Eviduje aktuální stav a nelze jej tedy použít pro „historický stav“ v určité době.

2022 – Druhé vydání pražského uličníku (Barbora Lašťovková – Marek Lašťovka – Kateřina Jíšová – Josef Třikač – Václav Ledvinka, Pražský uličník, encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, Praha 2022).