Počty ulic

Rejstřík ulic / Zdroj: PRAHA. Podrobný plán hlavního města 1:15 000, Praha 1948

Přehled vývoje počtu pražských ulic od středověku po současnost, včetně důvodů, proč je jejich přesné určení problematické. Text doplňují aktuální statistiky a srovnání s jinými městy.

Počet pražských ulic je těžké zjistit. Problémem je totiž nejen absence úředních seznamů ulic, ale také – i pokud je máme k dispozici – jejich spolehlivost. Často totiž zaznamenaly některé ulice dvakrát (i vícekrát), pokud ležely na dvou (či více) katastrálních územích. Jindy zas byly zapsány ulice, které byly teprve naplánovány a jejich skutečná výstavba se uskutečnila až o mnoho let později (nebo také vůbec ne).

Vývoj počtu ulic od 15. století do současnosti. / Zdroj: Marek a Barbora Lašťovkovi

Do roku 1922

Vývoj počtu ulic od raného středověku prakticky nelze odhadovat, dá se ale předpokládat, že byl víceméně pozvolný a souvisel s rozvojem jednotlivých pražských měst. Po konsolidaci Nového Města pražského zhruba okolo roku 1400 se lze domnívat, že všechna pražská města měla okolo 200 ulic. Kolem poloviny 19. století, tedy v době před pražskou asanací, před připojením rozvíjejících se předměstí, a před masivní výstavbou činžovních domů, měla tehdejší Praha (tj. Staré Město, Nové Město, Josefov, Malá Strana, Hradčany) něco málo přes 300 ulic. Vyhláška Rady městské král. hlav. města Prahy z roku 1894 jmenuje jednotlivé pražské ulice, a to 91 na Starém Městě, 137 na Novém Městě, 51 na Malé Straně, 21 na Hradčanech, 20 na Josefově, 12 na Vyšehradě a 52 v Holešovicích-Bubnech. Celkem tedy 384 názvů ulic, náměstí a sadů (např. ale Karlův most, který v té době již název měl, zde zapsán není). V roce 1901 byla pak k Praze připojena Libeň a s ní zhruba stovka dalších ulic. Před vznikem Velké Prahy v roce 1922 tedy mělo město asi 500 ulic a náměstí.

1922–1945

Zásadním administrativním rozšířením území o 37 okolních obcí zákonem o Velké Praze nabralo město nárazově zhruba tisícovku ulic (rozloha území se zvětšila zhruba 8x). Bohužel stále chybí jakýkoliv seznam názvů veřejných prostranství, ať již úřední či neúřední, nejen bezprostředně po vzniku Velké Prahy, ale i po celé období 1. čs. republiky. Nicméně vzhledem ke skutečnosti, že mezi lety 1925–1938 bylo v Praze nově pojmenováno cca 1000 veřejných prostranství, dostáváme se (odečtem od pozdějších údajů z roku 1938) v roce 1922 na počet prostranství pohybující se kolem 1500. V roce 1938 ukazuje rejstřík ulic orientačního plánu hl. m. Prahy číslo 2575. Následný úřední seznam z roku 1940 však vypočítává pražských veřejných prostranství asi o 100 méně. Nesrovnalosti lze hledat ve skutečnosti, že jak plán z roku 1938, tak i úřední okupační seznam roku 1940 zaznamenávaly i ještě fyzicky neexistující ulice.

Od roku 1945

Publikace Ulicemi města Prahy z roku 1958 eviduje téměř 2800 názvů ulic, náměstí, sadů, mostů, ostrovů a nábřeží. Do roku 1965 jich pak přibylo (zejména novou výstavbou, částečně i připojením obcí Ruzyně a Čimic v roce 1960) dalších 500. Před dvěma největšími a doposud posledními územními rozšířeními měla Praha tedy kolem 3330 ulic. V roce 1968 pak bylo připojeno 21 sousedních obcí a dalších 29 obcí v roce 1974. V prvním případě přibylo Praze 1126 ulic, v druhém případě 1211 ulic. Po těchto dvou jednorázových rozšířeních měla Praha více než 5600 ulic. Další nové ulice pak přibývaly zejména sídlištní výstavbou ve 2. polovině 70. let a v 80. letech 20. století a do roku 1998 jich bylo přes 6500. V červenci 2020 bylo evidováno v úředním Registru územní identifikace adres a nemovitostí 7786 názvů pražských veřejných prostranství, v prosinci 2021 7821 a k dnešnímu dni je zde evidováno 0 názvů.

Pro srovnání uvádíme přibližné počty ulic dalších velkých měst v České republice (dle RÚIAN, rok 2020 a 26. 4. 2025): Ostrava 1937 (1935), Brno 1887 (1906), Plzeň 1229 (1251), Liberec 1009 (1010), Olomouc 724 (751). Z nejbližších evropských velkoměst evidovala roku 2020 Vídeň 6842 ulic (při o 16% menší rozloze, ale větším počtu obyvatel než Praha) a Mnichov 6000 ulic (při o 40% menší rozloze, ale o málo větším počtu obyvatel než Praha).